Snad nejznámější a nejoblíbenější orientální turistickou destinací pro Evropany je Egypt. Když se řekne slovo Egypt, každému se zcela jistě vybaví jemný zlatý písek rozpálený sluncem, pyramidy v Gíze, teplé čisté moře, bohatá egyptská historie, islám, faraonové a jejich mocní bohové, krásná královna Kleopatra a její tragický osud, světoznámá kniha Egypťan Sinuhet a obrázkové písmo, které spatříte při návštěvě Egypta snad všude - hieroglyfy. S touto úchvatnou africkou kontroverzní zemí je spjato mnoho historických událostí a také rozsáhlé kulturní dědictví. Na mysli mám například nejprodávanější knihu v dějinách lidstva - Bibli. Vždyť kdo by neznal příběh o tom, jak Mojžíš vyvedl z Egypta židovský národ, aby tak zahájil jeho dlouhé putování světem!
Egypt je zkrátka zemí světově proslulou ať už z hlediska kultury, historie, náboženství nebo turistického ruchu. Přestože jsou místní obyvatelé na turisty zvyklí, doporučuje se dodržovat některá pravidla. Přece jenom zde panují poněkud odlišné zvyky a tradice než v Evropě. Zamíříte-li do Egypta s přítelem nebo kamarádem, určitě hrajte manžele. Egyptští muži si pak na ženu nic nedovolí, protože manželský svazek je pro Egypťany posvátný. S osamocenou ženou však rádi koketují a jejich vtíravost by vám mohla být velmi nepříjemná. Ženy by se také měly vyhýbat nošení krátkých sukní a výrazných dekoltů, protože by se mohly stát terčem nepříjemných poznámek místních obyvatel.
Pokud se vydáte na některé ze zdejších tržišť a zalíbí se vám třeba zlatý náhrdelník, vždy se přesvědčte, zda je opravdu zlatý a ne pozlacený. Při koupi pak smlouvejte. Smlouvání v Egyptě totiž není důkazem „držgrešlení“, ale očekávaným rituálem. Pokud nebudete smlouvat, můžete tím obchodníka, který vám věc nabízí, dokonce i urazit! Smlouvat můžete i v taxíku, pokud se vám zdá cena příliš vysoká, ale nikdy nesmlouvejte v hotelu nebo v restauraci!
Dalším důležitým termínem pro turistu, který míří na dovolenou do Egypta, je slovo bakšiš neboli spropitné či úplatek, který po vás často bude požadován. Tato zvyklost vychází z islámské představy o tom, že bohatství je požehnáním od Alláha. Bohatý člověk by ale neměl zpychnout, ale naopak se o toto požehnání dělit s ostatními, kterým stejné štěstí nebylo dopřáno. A vzhledem k tomu, že platy Evropanů jsou podstatně vyšší než platy egyptských pracovníků, jsou zde všichni turisté považováni za boháče, takže pokud vám někdo nabídne, že vám donese kufr do hotelového pokoje, ochotně zapózuje na fotografii nebo vám ukáže cestu, určitě mu dejte pár drobných, bude to pro něj totiž vítané finanční přilepšení.
Nedoporučuji ale dávat peníze dětem, které vás na ulici prosí o bakšiš. Jejich situace vám sice bude připadat srdcervoucí, ale pokud jejich přání vyhovíte, vystavujete se riziku, že se kolem vás v mžiku objeví shluk lidí, kteří budou také požadovat almužnu. Spropitné také nedávejte profesionálním pracovníkům, například číšníkům v restauraci, protože jejich odměna je již započítána ve vašem účtu.
Patříte-li mezi zvědavce a nespokojíte se pouze s procházkou po trasách určených návštěvníkům, za malý úplatek vás jistě místní hlídači nahlédnout i do míst zakázaných, popřípadě si vyfotit některý z objektů.
Při pobytu v Egyptě si budete muset zvyknout na mnoho věcí, ať už na zdlouhavou výřečnost a vtíravost Egypťanů, na rytmus dne (ten je totiž přizpůsoben náboženským potřebám), zákaz alkoholu nebo způsob oblékání. Jistě se ale budete domů vracet okouzleni touto krásnou africkou zemí a její jedinečnou atmosférou.
